Reportáž: Seminář dobrovolníkům – „očima“ dobrovolnice Michaly….. (Michaela Syrovátková)

 

Odměnou pro dobrovolníky za jejich odvedenou práci pro nemocnici, byl jednodenní seminář s názvem „ Naše životní role a komunikace v nich.“ Konal se dne 23.3 2013 v prostoru vinárny hotelu Galatea – hotel daroval prostor vinárny na celý den nemocničním dobrovolníkům zdarma.

 

 

Postupně jsme se scházeli, povídali si, seznamovali se mezi sebou. Panovala příjemná atmosféra. Účastníci donesli všelijaké dobroty, koordinátorka dobrovolníků jménem nemocnice zajistila občerstvení i oběd.

Zanedlouho poté, co přijela lektorka semináře MUDr. Ivana Štverka Kořínková, jsme se přesunuli do místnosti, kde jsme seděli v kroužku na židlích, na zemi byly položeny různé hudební nástroje (bubny, rolničky, řehtačky, bubínky, ozvučná dřívka, …). Proběhlo seznámení s průběhem semináře a mohlo se začít!

 

Na rozpůlený papír jsme na jednu část napsali nebo nakreslili „TO JSEM JÁ“ a na druhou „TO JSEM TAKY JÁ “. První jsme přišpendlili na břicho a druhou na záda. Každý to pojal po svém a pak jsme sledovali, co na své cedulce mají ostatní. Podle pocitu jsme se rozřadili do dvou skupin. Každý ve skupině si vzal nástroj a měli jsme společně vyjádřit melodií, co charakterizuje naši skupinu.

 

Další část semináře se týkala rolí v našich životech. Z pěti rolí, které jsme napsali na lístek, jsme si měli vybrat nejlepší a nejhorší roli.

Postupně jsme každý mluvili o rolích, které jsme si vybrali a proč. Často se opakovaly role například matky, sestry, dcery, ale zazněly i neobvyklé, jako nájemník nebo černá ovce. ….

 

Po přestávce jsme vyjádřili v nonverbální komunikaci pomocí bubnů role, ve kterých se v životě ocitáme, nebo bychom se mohli ocitnout. Zazněla komunikace na buben např. mezi otcem a dcerou, zaměstnanci a zaměstnavatelem, …. Pak jsme si mohli na buben sehrát i celou rodinu. U nonverbální komunikace pomocí hudebních pomůcek jsme zůstali i odpoledne, ale přesunuli jsme se do dobrovolnictví, kde zazněla situace, dobrovolník přichází na pokoj, kde je návštěva a dobrovolník navazuje kontakt s pacientem (dítětem nebo dospělým).

 

Nakonec jsme si vyzkoušeli zahrát na hudební nástroje sambu.

Po celém dni jsme všichni o něco vzdělanější.

Seminář byl náročný a už se těším, jak nabité informace využiji v praxi.

 

 

Michaela Syrovátková