Mobilizace zahájena! I takto by se dal popsat první školní den očima studenta. Vše začalo asi takto…

Naše země se proměnila v jedno velké bojiště. Vše začalo prvního září v osm hodin. Jako vždy jsem zaspala a nástupu do celoročního boje jsem se obávala o to víc.

Rychle jsem vypila kávu a dala poslední sbohem své rodině.  Po cestě jsem potkávala ostatní vojáky s vyděšenými výrazy na tváři, sem tam se objevili i někteří civilisté.Cesta ubíhala rychleji než kdykoli jindy.

Na místě jsem byla přesně v 8:03, ale zápisu desátníka jsem se nevyhnula. Když jsem běžela po schodech nahoru, málem jsem se srazila s Armádním generálem. „To nám to pěkně začíná,“ ozvalo se do prázdna.  Já jen zmateně pobíhala a snažila se najít naši základnu. Konečně! Z dálky slyším známé hlasy kamarádů. Plukovník byl již na místě. Rychle jsem se zařadila mezi ostatní vojáky, ale jeho vyčítavému pohledu jsem neunikla.

Pomalu utichal šepot vojínů a sílil hlas plukovníka, který měl za úkol seznámit nás s bojovým plánem. Již z prvních vět bylo zřejmé, že následujících deset měsíců nebude jednoduchých.  Ale moje myšlenky stále utíkají do předchozích dnů, kdy jsem jen bezstarostně ležela u vody a užívala si sluníčka. „Vydáte ze sebe to nejlepší!“ ozval se pronikavý hlas. Najednou si uvědomuji, že nestojím mezi vojáky a náš plukovník není plukovník ale náš třídní učitel. Naštěstí nevypukla žádná válka, nýbrž začal nový školní rok!

Jolana Rychnovská