Egypt – země, která měla moc a bohatství. Dnes obrovské hotelové resorty a chudobu. Přes politické nepokoje, které v Egyptě stále trvají, je pořád velkým lákadlem turistů – Káhira, Pyramidy v Gíze, výlety do pouště, plavba po bájném Nilu, to nám slibují cestovní kanceláře. To, co po turistech zůstane, už ale nikoho nezajímá. Bohužel…
V našem městě funguje mnoho dobrovolnických projektů, kterými můžeme my obyvatelé odlehčit našemu okolí a zachovat se ekologicky. Mezi tyto akce patří třeba „Ukliďme Štěpánku“. Napadlo Vás ale někdy, že existuje projekt „Ukliďme poušť“?
V lednu 2012 se úklid konal již po čtvrté. Konkrétně se uklízela Bílá poušť, která je součástí Libyjské pouště a ta je zase součástí Sahary. Rozloha Bílé pouště má téměř 4000 km² a chráněným územím je teprve od roku 2002. Tato oblast, kde kdysi bývala mělká pánev pravěkého moře, je unikátní tím, že je tvořena bílým vápencem neboli křídou. Národní park Bílá poušť je velmi často navštěvována turisty, kteří jedou do Egypta s cestovní kanceláří, jelikož individuální vstup je z bezpečnostních důvodů zakázán. Krom samotné návštěvy pouště s cestovkou, obsahuje výlet poměrně často akci noční přespání na poušti nebo alespoň piknik na poušti. Jistě si dokážete představit, jak to asi vypadá, když si několik cestovních kanceláří udělá na poušti piknik – všude se povalují PET láhve, papíry, igelitové obaly, konzervy, apod. Je smutné, že pak musí přijet někdo jiný a jít to po těchto návštěvnících uklidit.
A jakže se dostanete na takovouto úklidovou akci? Přes inzerát.
Každoroční úklid se zahájí srazem účastníků z celého světa většinou na káhirském letišti. Přičemž spektrum účastníků je opravdu velké, najdete zde zástupce různých národností ve věku od 19 – 67let. Účastníci spí ve stanech v zákrytu velkých kamenů. Přesné termíny akcí a místo srazu se zveřejňuje na internetu a může se přihlásit každý, kdo chce pro planetu něco udělat. Jen je škoda, že do Egypta jezdí uklízet cizinci, zatímco Egypťané se soustředí na byznys a do pouště vodí skupinky, zanechávající odpad, vesele dál. Avšak v poslední době se začíná ozývat i to egyptské svědomí a ke skupinám cizinců se přidávají i místní. Odpad se sbírá do velkých pytlů, které jsou po skončení akce odvezeny do Farafry k ekologické likvidaci nebo recyklaci. Není náhoda, že mezi odpadky najdete hřeben, zubní kartáček, několikery dámské kalhotky a k tomu prasklý kondom.
S vědomím, že se něco musí něco změnit, se vrátil beduín Sád Aly z Německa. Tam studoval a měl tedy možnost naučit se nějaké té environmentální ekologii. Po návratu do vlasti začal, tak jako mnozí další, vodit turisty do pouště, avšak kladl velký důraz na to, co jeho kolegové průvodci zanedbávají, a to na úklid. Nutil turisty, aby po nich na poušti nic nezůstalo. A proč by vlastně taky mělo? Vždyť se nejdete podívat na nehezké místo, chcete vidět krásné místo, které může fotit a obdivovat. Ale chcem obdivovat tuny odpadků? Myslím, že ne. Otázkou je, proč to vypadá přesně naopak. Sád Aly začal pořádat týdenní úklid pouště. Nejprve uklízel sám, ale později mu začalo jezdit čím dál více cizinců na pomoc.
Jak sám Sád Aly říká: „To, že se ze zdejší nádherné přírody začalo s narůstajícím počtem nezodpovědných konkurentů stávat smetiště, mě moc trápilo. Nejvíce jsem se za svůj národ styděl, když jsme dorazili na zaneřáděné místo, odkud chvíli před tím odjela egyptská výprava a evropští turisté z mé skupiny po ní začali sami od sebe uklízet. Tenkrát se zrodila myšlenka uspořádat týdenní dobrovolnickou akci ÚKLID POUŠTĚ. Od té doby ji dělám každoročně.“
Proto nebuďme líní a uklízejme po sobě. Když to pak za nás mají dělat jiní, je to ostuda.
(Zdroj: www.national-geographic.cz; Foto: Juraj Kaman)